Soud s obžalovanými z vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové symbolizuje zúčtování nejen s přímými aktéry, ale s více než desetiletou vládou trojnásobného premiéra Roberta Fica a jeho strany Směr. Korupce a klientelismus, které v tomto období u našich nejbližších sousedů narostly do obrovských rozměrů, v mnohém předčí i mečiarovské období. Zdá se, že slovenský volič už toho všeho má dost a hledá přímočaré řešení nápravy poměrů. Jak jinak si totiž vysvětlit nebývalý nárůst popularity Lidové strany Naše Slovensko, která slibuje nastolit pořádek. Jaký asi pořádek lze jednoznačně dovodit. Tato partaj se totiž ideově vidí v druhoválečném fašistickém Slovenském státu, její členové neskrývají rasistické smýšlení, nemluvě o obdivu části z nich vůči masovému vrahovi Hitlerovi.
Pokud jsme před rokem možná záviděli našim východním sestrám a bratrům nově zvolenou prezidentku, dnes její výrok, že vítěze slovenských parlamentních voleb neobejde, musí nutně vzbudit rozčarování. Neznamená totiž nic jiného, než že Zuzana Čaputová v případě vítězství xenofobní LSNS pověří tuto stranu sestavením vlády. Stejně postupoval v roce 1933 německý prezident Paul von Hindenburg vůči Adolfu Hitlerovi. Následky byly pro Německo a celý svět strašlivé. Pokud by prezidentka Čaputová mínila svůj výrok jako varování pro demokratické síly a výzvu k jejich mobilizaci proti temnu, jen by potvrdila pravost přísloví, že cesta do pekel je dlážděná dobrými úmysly. Nejpravděpodobnějším vysvětlením však bude prostý fakt, že Zuzanu Čaputovou stejně jako valnou část slovenské veřejnosti zdrtily zprávy zveřejněné v souvislosti s výše zmíněným soudem a brodí se v pochybnostech, zda současné politické síly na Slovensku, které se tváří jako demokratické jsou schopny docílit nápravu. Není divu, zhlédnutí nahrávky, na které si jeden z ministrů za Směr a generální prokurátor domlouvají, jak zametou pod koberec stamilionový podvod, mnoho víry ve spravedlnost nedodá.
Nenechme se mýlit, že se nás současné události na Slovensku netýkají. Až se totiž jednou bude uklízet po vládách Nejvyššího Zemědělce a Příjemce dotací, může být česká veřejnost ještě naštvanější a radikálnější, než jak je tomu dnes pod Tatrami. Proto přejme slovenským voličům, aby odolali nátlaku a líbivým slibům Kotlebových křiklounů a v nadcházejících volbách potvrdili příslušnost Slovenska k demokratické Evropě. Protože příklady táhnou.
