Technika není stravitelná. To se ví. A kdybychom ji chtěli přesto pozřít, podařilo by se nám to nanejvýš omezeně po malých součástkách, které by námi buď prošly, nebo by je z nás museli dostat chirurgové. Ale to neznamená, že nás technika nemůže živit. To už je totiž něco docela jiného. Živit nás technika může. A také nás v mnoha ohledech živí. Jak si to uvědomíte, pokud se nad tím aspoň trochu hlouběji zamyslíte.
Vezměte si takovou rostlinnou výrobu v zemědělství. Tam se toho musí vypěstovat opravdu hodně, abychom měli dost co jíst. A kdyby měli naši zemědělci dodnes okopávat půdu jenom obyčejnými motykami a pak tu rozhazovat zrní nebo jiná semena hrstmi v naději, že snad aspoň něco vzejde, dozraje a dá úrodu, bylo by to neefektivní počínání, které by nám dávalo jenom málo, a to za hodně vysokou cenu.
Zemědělci tedy potřebují zemědělskou techniku. Potřebují různé pluhy, jimiž půdu zorají, ale potřebují i brány, aby pak její povrch zase urovnali. A jsou potřeba i traktory, aby se dala zmíněná zařízení do pohybu a odvedla svoji práci. Pak jsou samozřejmě potřeba kombajny, aby se sklidila úroda obilí, nebo další stroje umožňující efektivní sklizeň třeba brambor nebo chmele.
Jsou potřeba vozy na sběr sena a jeho vázání, protože je tu i živočišná výroby, a kdybychom neměli potřebnou techniku, těžko by se udělaly dostatečné zásoby krmiva. Bez kterých bychom nemohli mít dost dobytka, a to by se opět podepsalo na množství vyprodukovaných potravin. A zařízení pro chov hospodářských zvířat potřebují i další techniku. Kravíny dopravníky na hnůj, drůbežárny kvalitní osvětlovací a hřející techniku a podobně. A když to vezmeme ještě více zeširoka, potřebuje naše zemědělství i práškovací letadla, i rozmetadla, mlátičky, sušičky a co já vím, co všechno ještě. Jen díky tomu jsme aspoň relativně soběstační. Jen díky této technice neumíráme hlady jako někde v zaostalých zemích.
